Květen 2014

Černá ovce

26. května 2014 v 12:49 | Lizzie |  Témata týdne
Není to tak dlouho, co jsem našla něco zvláštního ve své skříňce. Byl to papír, na kterém byl napsaný "vzkaz". Divné bylo, že jsem si vůbec napamatovala, že bych ho psala já. Jenže já ho psala.
Kostrbatým školáckým písmem na něm bylo napsáno; "Vždycky, když se v naší rodině něco pokazí, můžu za to já. Vím to, neříkala bych to, kdyby to nebyla pravda". Koukala jsem na tuto zprávu hodně dlouho. Co to má být ? pomyslela jsem si.
Usoudila jsem, že jsem to psala tak 7-8 letech. Vůbec si ale nepamatuji, že bych měla takové pocity. Že bych si připadala jako černá ovce... Myslela jsem si, že jsem jako dítě byla tak nějak v pohodě. Jenže, proč bych to jinak psala ?
Chtěla bych se vrátit do minulosti. Chtěla bych vidět, co jsem si před 10 lety myslela. Vážně jsem se považovala za člověka, který všechno zkazí ?
Proč si to ale nepamatuju ?

http://th01.deviantart.net/fs27/300W/f/2008/065/c/4/c4aab08c74e334fb.jpg

MS v hokeji 2014

26. května 2014 v 12:19 | Lizzie |  Mé myšlenky

MS 2014


MS; bramboroví medailisté

25. května 2014 v 18:39 | Lizzie |  MS 2014
Nevím, co je horší... jestli prohrát zápas, když víte, že jsme měli milion šancí dát gól, nebo když by se nám nedařilo vůbec. Obojí je frustrující, ale v našem případě platí první možnost.
Český tým hrál dobře. Vlastně bych řekla, že jsme byli daleko aktivnější než Švédi. Celou dobu. Jenže štěstí nám prostě nepřálo...
Mám takové podezření, že za to vážně může prokletá Minsk aréna, ve které jsme nedali ani jeden gól- ani Finům, ani Švédům. Jak byste jinak vysvětlili, že jsme v aréně Čižovka dali žlutomodrému týmu bez problému 3 góly? A teď nic...
Po 120 minutách bez gólu se těžko hledá naděje, že nějaký přijde. Bylo mi našich hráčů strašně líto, protože jsem věděla, že na to mají... při každé střele na branku, při každé tyčce.
Ano, je to zklamání, ale neviním z toho naše hráče. Dneska jsme pěkně soupeřovi brali puk, vytvářeli jsme šance, i obrana se podle mě zlepšila. Člověk se jen ptá; proč?
Ale tak to prostě je. Švédové si podle mě medaili zaslouží- co se týče celého turnaje.
Teď si už jen počkáme na vítěze Mistrovství světa 2014, kterým budou buď Finové či Rusové.

http://i.lidovky.cz/13/101/lnc460/MIH4e6452_161640_12007466.jpg

Na závěr bych chtěla říct, že jsem si opět náš český tým vyloženě zamilovala. Co se týče Jardy Jágra, tak by byla škoda, kdyby už příští rok v Praze nenastoupil, protože stále patří mezi nejnebezpečnější útočníky. V kombinaci s mladým Tomášem Hertlem tvoří dobrou dvojici. Tomáš mě také překvapil svým milým chováním- např. při rozhovoru si nevšímal vlastního gólu a zmínil hlavně, aby se uzdravil zraněný Vláďa Sobotka.

Mistrovství světa v hokeji je tedy pomalu u konce. A pro mě je strašná představa, že se vrátí až za rok... Bude divné, že až přijdu ze školy, v televizi nebude mluvit ani Robert Záruba, ani Michal Dusík, ani Martin Hosták, neuvidím led, ani hráče, či zaplněné arény.
Tak je to vždy- něco odchází a něco přichází :) A víte, že zrovna teď začíná French open ? :D

MS; jak jsme prohráli semifinále

25. května 2014 v 9:38 | Lizzie |  MS 2014
Když jsem přemýšlela nad tím, jestli by bylo lepší hrát semifinále s Finskem nebo Kanadou, usoudila jsem, že by byl lepší tým tisíců jezer. Přeci jenom jsme s Kanadou už jednou prohráli (i když to bylo spíše kvůli častému vyloučení našich hračů) a byli vždy takoví nebezpečnější. Finům to zatím moc nešlo. Prohráli s Lotyšskem, USA a málem i se Švýcarskem. Ani samotný postup neměli do poslední chvíle jistý. Tak jsem si řekla, že je to celkem dobrý soupeř, kterého bychom mohli porazit.
Ups... to bylo vedle. Finům se včera dařilo. Dali nám 2 góly a potom ještě jeden, když jsme na konci hráli power play.
Češi měli problém přejít přes střední pásmo a když už se jim to povedlo, tak nám tam nic nepadalo.
Včera se nám tedy bohužel moc nedařilo, nevím tedy, jestli to bylo našimi hráči, anebo dobrou finskou obranou.


Šance na zlatou či stříbrnou medaili vyprchala a nám nezbývá nic jiného, než se porvat o tu bronzovou. A že to nebude lehké.
Když jsem včera viděla hrát Rusko x Švédsko, hráli oba týmy velice dobře. Švédové se podle mě ještě zlepšili a nebude lehké s nimi dnes hrát. Bylo vidět, že vážně chtěli postoupit do finále, i když měli silného soupeře. O bronz rozhodně nebudou chtít přijít.
Ale to ani my ne, že ? :)

Proč mám ráda gaye...?

24. května 2014 v 12:14 | Lizzie |  Mé myšlenky
Vždycky mě zajímalo, jací gayové jsou. A nenapadlo by mě, že budu mít možnost, je dobře poznat.

Když jsem se dozvěděla, že můj kamarád je gay, překvapilo mě to. Ano, ta myšlenka mě napadla, protože byl vždycky trochu zvláštní, ale vždycky jsem ji tak nějak zamítla. Jenže, dříve nebo později se provalí všechno.
Lidé si o něm pořád povídali a mě ho bylo strašně líto. Snažila jsem se k němu chovat tak, že je mi to úplně jedno a jakoby se nic nestalo. Vlastně se skoro nic nezměnilo- byl pořád stejný, ale člověk na něho najednou koukal trochu jinak. To ale také rychle odeznělo...

Když se nad tím zamyslím, je to vlastně skvělé přátelství. Nikdy nemusíte přemýšlet nad tím, jestli by to z toho nemohlo být něco víc. Můžete s ním i svým způsobem "flirtovat" a je to úplně jedno. Líbí se mi, že neřešíme takové ty holčičí věci a že není tak urážlivý, jako jsme my holky :) Rozumím si s ním strašně moc, skoro nejlépe ze všech kluků, které znám (teď by mě asi můj přítel zabil, ale to se tak prostě nedá brát :)) Zároveň se navzájem urážíme, ale také mi dokáže říct, že mě má rád. Ne, není zženštilý, to vůbec ne.

Je také zvláštní, že jakmile se lidé dozvěděli o jeho orientaci, bylo vidět, že se mu ulevilo a byl rád, že to nakonec všichni vzali tak dobře. Není to vůbec lehké být v takovém postavení. Nikdy nevíte, jak na to budou ostatní reagovat a jestli vás nebudou odsuzovat. Tito lidé jsou podle mě velcí bojovníci, kteří musí mít velice silnou povahu. A mám je strašně ráda.

MS; co se dělo posledních 14 dní

22. května 2014 v 18:59 | Lizzie |  MS 2014
Tak jo... Zatím jsem neměla moc času psát o mistrovství světa v hokeji, ale pokusím se shrnout, co se dělo od začátku až do teď.
Náš český tým nastoupil hned v prvním zápase proti našim tzv. "bratrům". Jsem nerada, když hrajeme proti Slovákům- z mnoha důvodů, které ale teď řešit nebudu. Zápas byl takový rozehrávací, jak to již na začátku bývá. Vypadalo to, že prohrajeme náš první zápas na mistrovství (což se nám od roku 1991? nepovedlo). Češi jsou ale bojovníci a před koncem dokázali srovnat na 2:2 a v prodloužení jsme své vítězství potvrdili.
2. zápas- se Švédskem se vyvíjel dobře, bohužel se nám ale stav 3:1 nepodařil udržet a zápas byl ukončen nájezdy, které jsme bohužel prohráli.
3. zápas: s Kanadou jsme měli vyloženě smůlu. Asi největší průser byl, když vyloučili Honzu Kováře, kterému napálili 5 minut trestu. Bylo to velice přísné vyloučení, které nás vyloženě "zmasakrovalo". Kanada nám během této přesilovky vrazila 2 góly. Stav se změnil na 4:1. Jenže, jak již jsem psala, náš tým se dokáže "zvednout", když je to nutné a když cítí tlak, takže jsme dokázali Kanadu dohnat na 3:4. Poslední dorovnávací gól se nám bohužel už nepovedl.
4. zápas: Itálie... trochu to zkrátím... mohlo to být samozřejmě lepší, ale ve výsledku jsem spokojená... (2:0)
5. zápas: Dánsko.... tak to byl vyloženě zápas na psychiku. 7 minut do konce, stav 2:0, vypadalo to pro nás celkem nadějně, že ? Jenže u hokeje kolikrát nestačí asi 10ti bodový náskok... Dánové vyrovnali na 2:2 a na nájezdy vyhráli. To bylo obrovské zklamání, protože to mělo být téměř jisté vítězství...
6. zápas: Norsko... opět se nebudu moc rozepisovat... výsledek 1:0 není moc uspokojující, ale je to vítězství...
7. zápas: Francie... teda, tý jsem se docela bála. Francie byla na letošním mistrovství velkým překvapením- dokázala porazit mnoho týmů, např. Kanadu. Tak trochu se "opičila" po Švýcarech, kteří také minulý rok přijeli tak nějak "s ničím", jen za účelem si prostě zahrát. Ale oni nám v 1. třetině napálili 3 góly za sebou. "Doprčic," řekla jsem si. Český tým je ale na tyto situace vyloženě "připravený" a dokázali zvednout stav na neuvěřitelných 4:3. Se asi francouzi divili :) Nakonec hexagonští ještě vyrovnali, ale podařilo se nám dát gól v prodloužení. Takže to byla naše výhra, která nám zajistila hru s USA, což byla lepší možnost, než hrát s rozjetým Ruskem, kteří ještě nic neprohráli.

Dostali jsme se tedy k dnešnímu dnu, kdy se konal zápas Česko x USA. To byly ale nervy...
První gól padnul v naší brance- trochu špatný začátek. Později ale vyloučili amerického hráče na 5 minut (trochu to připomínalo zápas s Kanadou- tentokrát ale pro náš prospěch :)) Dokázali jsme se vyhoupnout na stav 4:1. Člověk by si řekl, že stav 2 minuty před koncem s 3-gólovým náskokem nemůže být stresující. Omyl! Američani začali bláznit... Hráli v šesti hráčích a strašně moc chtěli tento stav zvrátit. Gól padnul asi minutu před koncem: 4:2, o dalších 10 sekund později další: 4:3. A já řvala. Řvala jsem tak moc a vyhrožovala jsem, že je zabiju, jestli to podělaj jako např. s Dánskem. Poslední sekundy byli všichni namáčknutý u naší branky. Ani už jsem neviděla puk a jen jsem doufala, že nezakřičí "gól". Nezakřičeli. Zvládli jsme to. Budeme hrát o medaile. Po 2 letech.

Dnes se již odehrál zápas Rusko x Francie, kdy sborná vyhrála 3:0. To znamená, že také postupují a Francie jede domů, stejně jako USA.
V sobotu si zahrajeme buď s Kanadou nebo Finskem- záleží, kdo dnes vyhraje.

No, tak to by bylo asi všechno. Pokud mám shrnout působení Čechů na MS, tak musím říct, že se to od posledních let zlepšilo. Vrátil se také trenér Vladimír Růžička, tak to možná pomohlo. Tím rozhodně nechci urazit bývalého trenéra Aloise Hadamczika- myslím, že i s ním měl český tým dobré výsledky.

Na závěr bych snad jen řekla; "Fanděte našim hokejistům, protože jsou vážně skvělý." :)

Drahý příteli,.. 18.5. 2014

18. května 2014 v 16:50 | Lizzie |  Mé myšlenky
Drahý příteli,
nejsem moc zvyklá na neúspěchy. Většinou byl můj život klidný a nemusela jsem řešit velké problémy. Ne, ani teď nejsou velké, ale jsou větší... A mě to štve.
Asi si neumím připustit, že bych něco nezvládla. Tedy, umím si to možná připustit, ale nevím, jestli bych to unesla. Unesla bych porážku? Prohru ?
V životě člověk asi musí někdy selhat, aby se poučil ze svých chyb a není to od věci, si uvědomit, že není king.
Na druhou stranu si myslím, že to beru dobře. Dokážu se nad svými chybami pousmát. Ale uvnitř mě něco vře. Je to pocit, kdy si připadáte jako nějvětší trubky pod sluncem. Říkáte si; jsem to já ? Byla jsem vždy taková ?
Lidé kolem mě mi přijdou dokonalí. Zvládli věci, které já nezvládám... Snažím se si říct, že nikdo není dokonalý a najít i na nich chyby... jak sobecké, že ?
Nebyla jsem taková. Nezáviděla jsem lidem jejich úspěchy či štěstí. Možná proto, že jsem je dostávala též.
A teď ? Nic. Nothing. Nada. Rien...
Kéž by se to zase změnilo.
Měj se krásně,
s láskou
Lizzie

Když mi bylo pět

17. května 2014 v 11:14 | Lizzie |  Témata týdne
Rozhodla jsem se napsat pát věcí, které jsem si myslela, když mi bylo pět (plus mínus pár let :D):

Myslela jsme si, že Afrika je to samé, jako Francie

.., že Slunce za mnou chodí všude (znáte to, když jedete např. autem)

.., že žena bude mít dítě, když se bude dobře starat o své břicho :)

.., že meteorologové vědí jaké bude počasí, protože se ptají mraků

.., že pes a kočka mohou být partneři

.., že prezident bydlí v katedrále sv. Víta

.., že Ježíšek je slon

.., že když v Hříšném tanci řekli "zbouchnutá", myslela jsem, že to znamená "zamilovaná"

http://www.zameckyhotel-ctenice.cz/userFiles/anglicke20centrum20obrazek201.jpg

Škoda, že jsem těch věcí nevymyslela víc, ale možná ještě někdy něco dopíšu.
Když takhle přemýšlím nad tím, co jsem si myslela před 13 lety, připadám si hrozně stará. Je zvláštní, jak se člověk mění :)

A co vy ? Co jste si mysleli, když vám bylo pět ? :)


Můj styl

11. května 2014 v 12:55 | Lizzie |  Témata týdne
Řekla bych, že jací jsme, cokoli děláme, kamkoli jdeme, souvisí se stylem. Rozhodla jsem se, že dám dohromady pár položek, které souvisí se mým stylem... Třeba se v něčem shodneme ;)

Styl oblékání: pravděpodobně pokaždé, když mě uvidíte, budu mít na sobě džíny- už si ani nepamatuji, kdy jsem na sobě měla sukni, šaty, či něco jiného, vlastně ani nevím, co bych bez nich dělala :), dále ráda nosím, košile a elegantnější oblečení...

Styl hudby: v hudbě nepohrdnu ani popu, rocku či punku... občas si ráda poslechnu jazz či reggae... je toho hodně :) mám ráda i starší písničky, např. od The Beatles či Aerosmith... kolikrát si říkám, že jsou daleko lepší, ale to je vážně o stylu a náladě :)
Styl chování: jsem Býk, co se týče znamení zvěrokruhu, což značí klidnou a trpělivou povahu, ale samozřejmě se najde i spousta špatných vlastností :) snažím se dělat lidem kolem sebe radost, nerada někoho zklamu a nikdy nechci, aby se kvůli mě někdo trápil...

Styl bydlení: když jsem byla menší, chtěla jsem bydlet v domku se zahradou v klidné ulici, ale teď mám spíše chuť po velkoměstu, kde se stále něco děje... byt na Manhattanu či v Paříži by byl fajn :D


Styl dovolené: jsem strašně neposedný člověk, zeptejte se klidně mých rodičů, které jsem vždy na pláži otravovala, ať si jdou se mnou házet s balónem, či blbnout do moře... ani teď nevydržím 10 minut se opalovat. Má ideální dovolená spočívá v poznávání památek, krásy naší planety a občas i malý odpočinek, který ale musí být užitečně využit ! :D

http://www.dumcestovani.cz/uploads/fs_images/contentnews/27/dovolena-na-izoneisifa160331997_357_l.jpg

Styl života: užívat si život je asi má největší priorita. Většinou se snažím najít na všem něco dobré, vážit si všeho, co je možné... věřím, že vše se děje z nějakého důvodu a že když něco nevyjde, je to možná proto, že se třeba stane něco lepšího :)

A jaké jsou vaše styly ? :) Máme něco společného ?


Závislost

2. května 2014 v 11:36 | Lizzie |  Témata týdne
Dívka ležela křečovitě na své posteli a klepala se. Měla zpocené celé tělo, přesto ale cítila chlad. Její neučesané vlasy se jí motaly do obličeje, ale neměla ani sílu na to si je narovnat. Proč taky ?
Chtěla jen jedinou věc- svou dávku. Neměla na nic jiného myšlenky. Jak ji sehnat ? Kde vzít znovu peníze ? Možná by mohla znovu požádat toho divného chlápka z ulice, jenže, co za to bude chtít ?
Poslední, slíbila si. Bude to poslední dávka, kterou si dám. Potom přestanu.
Jak naivní byly tyto myšlenky. Sama moc dobře věděla, že si tento slib dala nejméně tisíckrát.
Bože, proč ? Kdy to začalo ? Kdy se to začalo měnit v takové peklo ? Proč jsem jen souhlasila s první dávkou ?
Kdyby věděla, jak hrozné to bude, nikdy by do toho nešla. Kam se poděly její sny ? Touha cestovat, studovat, být malířkou ? Teď má jen jedinou touhu... dát si další dávku.


Vím, že existuje mnoho závislostí, ale hned jak jsem viděla toho téma týdne, hned mě napadla tato tématika. Nejsem tedy s ní moc zkušená, za což jsem samozřejmě ráda, ale myslím, že každý by měl vědět, jaký dopad mají drogy. Asi nejlépe jsem to pochopila díky knížce Radka Johna- "Memento". Doporučuji přečíst :)