Leden 2014

Zima

29. ledna 2014 v 18:53 | Lizzie |  Témata týdne
Je vtipné, jak člověk doma tvrdí, že má rád zimu, ale jakmile vyjde ven, první co řekne je: "Posraná zima!"

Omlouvám se za to slovo, ale bohužel tuto větu teď téměř každý den použiju, jakmile opustím svůj teplý domov a vyjdu ven do -15 °C mrazu. V tuto chvíli opravdu nesnáším zimu, zvláště pokud ještě navíc fouká tak velký vítr, že si až říkáte, jestli se náhodou nemůže proměnit v tornádo.
Ale jelikož jsem právě doma a přímo za mnou mě hřeje můj milovaný radiátor, řeknu, že zimu mám ráda :) Mám ráda ten pocit, kdy se podívám ven a tam sněží tak hustě, že ani nevidím ten děsivý betonový panelák naproti tomu našemu. Všude je nádherně, nekonečně bílo...
Na zimě také samozřejmě zbožňuji lyžování (pokud ovšem sjezdovky nejsou tak plné, že přes všechny ty lidi nevidíte ani centimetr sněhu). Ten pocit, když sjíždíte z toho vysokého kopce a cítíte se alespoň na pár vteřin volní, je prostě magnifique.
A co vy ? Máte rádi zimu ? :)

Vztahy s učitelema

22. ledna 2014 v 18:10 | Lizzie |  Mé myšlenky
Možná vám to přijde zvláštní, ale strašně ráda si vytvářím dobré vztahy s učitelema. Je to možná trochu ironie, protože většina lidí kolem mě si na učitele stěžuje. Zřejmě si říkám, že s učitelema člověk tráví většinu času, tak proč s nimi nemít dobrý vztah ? :)
Ale jsou lidé, kteří jsou na tom stejně jako já, např. můj spolužák. Když je naše učitelka smutná, zeptá se jí, jestli se jí něco nestalo, nebo co s ní je. Není to hezké ? Proč by nám nemohla říct, co jí trápí ? Je přeci součástí našeho života :) A taky že nám to poví. Dnes jsme například celou hodinu probírali naši školu, její děti a také se s námi podělila o čokoládu, kterou mlsala celou hodinu. Jistě, byli jsme rádi, že jsme přišli o naši milovanou francouzštinu, ale hlavně se mi líbí, že spolu mluvíme.
Stejně tak, když jdeme s omluvenkou do kabinetu, proč se nezeptat třídní, jak se má ? Dělá přeci pro nás dost věcí, je na nás hodná, tak proč se nezeptat ? :)
Za mým bývalým třídním učitelem chodím na základku každý rok a vždycky tuto návštěvu zbožňuji. Povíme si něco o životě, doporučíme si dobré filmy, seriály, či knihy a já si zase nostalgicky připomenu staré časy. Když někomu povím, že se takhle bavím s učitelem, většinou mi lidé řeknou, že to nechápou. Že oni si nikdy nevytvořili takový vztah s učitelema a že je dnes jejich učitelé ani nepoznají. Naše základka je veliká a přesto, když se na ní vracím, učitelé mě zdraví a nadšeně opakují celé mé jméno. Taky nechápu, jak si ho mohou ještě pamatovat :)

A co vy ? Máte dobré vztahy s učitelema ? Nebo máte své oblíbence ? :)

Láska

20. ledna 2014 v 16:59 | Lizzie |  Témata týdne
Když jsem byla malá, myslela jsem si, že potkám kluka, zamiluji se do něho a on do mě a všechno bude báječné. Jenže víme, že láska není tak jednoduchá.
Řekla bych, že je to jedna z nejsložitějších a zároveň nejkrásnějších věcí, které mohou být. Má kladné i záporné stránky. Pamatuji si chvíle probrečených nocí, ale zároveň pocity nekonečného štěstí.
Nicméně jsem s láskou měla vždy problém. Teď myslím vyloženě tu "partnerskou". Například mi trvalo přes 3 měsíce, než jsem se skutečně zamilovala do svého přítele. A občas mám pocit, že bych ho chtěla milovat daleko víc, ale nejde to.
Ptáte se proč ? Kéž bych to věděla.
Kéž bych věděla pravý důvod toho, proč jsem někdy tak sobecká a odtažitá. Ehm.. že by strach ze závazků ?
To sem ale plést nebudu.
Láska nám dává možnost nahlédnout na svět z jiné strany. Poznáváme díky ní věci, které jsme nikdy dříve nevnímali. Paprsky Slunce, vůně květin, kapky deště... Všechno nám připadá krásné, čarovné a nekonečné...

Láska bolí, zraňuje nás. A proto tolik milujeme ...

http://www.envi.org.tw/wp-content/uploads/2013/09/meile_pinigai_1.jpg

Noc

16. ledna 2014 v 16:55 | Lizzie |  Témata týdne
Miluji noc. Během ní se vše zdá úplně jiné než ve dne. Všechno je kouzelné, tajemné a když se z hluboka nadechnete, cítíte něco zvláštního... myslím, že svobodu.
Nevím, jak vám, ale mně noc připadá uklidňující. Občas, když nemůžu spát, jdu na balkón a dívám se ven. Všude je ticho a klid a lampy nádherně osvětlují ulici, která v tuto chvíli patří jen vám. Na obloze pozorujete hvězdy, kterých je tolik, že od nich nemůžete odtrhnout oči.
To je chvíle, kterou zbožňuji. Nevím proč, ale vždy si při ní připadám neskutečně šťastná...

Neptejte, proč mě zrovna u tohoto tématu napadla scéna z filmu Charlieho malá tajemství. Zřejmě proto, že se odehrává v noci a ve dne by se rozhodně stát nemohla :) Považuju ji, jako nejlepší filmovou scénu všech dob.

Drahý příteli,.. 11.1.

11. ledna 2014 v 18:55 | Lizzie |  Mé myšlenky
Drahý příteli,
proč, když je všechno v mém životě v pořádku, cítím se špatně ? Neříkám, že pořád. Ale minimálně jednou za den na mě padne tahle nálada. Jenže, proč ? Proč nemůžu myslet na to dobré a na to, co mám ?
Vlastně už ani nevím, na co myslím... Které myšlenky mi způsobují tento stav. Stav zoufalství, u kterého mi připadá, že na mě nic hezkého už nečeká. Mám chuť něco udělat. Mám chuť křičet, jet do Paříže, koupat se v moři, jít na horskou dráhu, tančit, ...
Připadám si tak rozmazlená, že se ani nemůžu na sebe podívat. Mám přece skvělou rodinu, úžasné přátelé, přítele, co mě podpoří, sny a budoucnost před sebou. Tak na co si stěžuju ? Řekni mi, na co ?
Děkuji, že mě stále posloucháš.
S láskou
Lizzie

Psychologie

8. ledna 2014 v 20:27 | Lizzie |  Témata týdne
Přemýšlela jsem, co napsat k tomuto tématu. Vím, že jakmile jsem ho slyšela, hned se mi vybavil můj učitel na psychologii. Ten člověk nikdy nemá špatnou náladu, při každé hodině nás dokáže rozesmát a neřeší každou hloupost. Je to jediná hodina, při které všichni ve třídě tiše sedíme a posloucháme.
Myslím, že učitel R. ví hodně o životě. Nic ho nedokáže rozhodit. Ví, že každá myšlenka člověka je důležitá. Kdo myslí jen na to zlé, jak může být šťastný ? Učitel R. nás naučil, se musíme v něčem motivovat, že máme přemýšlet nad našimi emocemi a jestli jsou správné. Díky jeho hodinám často přemýšlím nad svým životem, nad rozhodnutími, které jsem udělala, nad smyslem dne...
Psychologie je zábavná. Díky ní někdy dokážeme odhadnout člověka i když ho známe třeba jen pár minut. Dokáže nám otevřít oči...

Co se to děje s naší planetou ?

6. ledna 2014 v 18:03 | Lizzie |  Mé myšlenky
Víte, já nejsem žádný odborník na přírodu, ani na počasí a podobné věci a ani tu nechci šířit nějaké poplašné informace, ale není divné to, co se v současnosti s naší Zemí děje ? Mluvím o tom, že v České republice se teploty v lednu drží kolem 10°C, v USA sahala teplota až na -51°C a například v Británii nebo Francii jsou velké záplavy. Já vím, že to nejspíš nic není. Jenže v mé hlavě, která už vytváří scénáře pro katastrofický film, (který se bude nejspíš jmenovat "Zánik Země", či "Zkáza planety"), se už scházejí vědci a všichni se tváří strašně vážně a diskutují nad tím, co je tou příčinou. A rozhodnou se, že zatím budou svá odhalení tajit a lidstvu se nic neřekne...
Já vím, já vím, blbost... :D
Co si o tom myslíte vy ? :)

Inspirace

1. ledna 2014 v 12:15 | Lizzie |  Témata týdne
Rozhodla jsem se napsat seznam osob, které mě v mém životě nejvíce inspirovali a čím:
1) Teta: Vlastně jsem tetu nikdy neoslovila "teto". Nejspíš proto, že jsem ji jako malá nikdy nevídala. V té době totiž bydlela v Kanadě, Nizozemsku, či v Německu. Teta M. je velká cestovatelka. Byla na tolika místech, prožila tolik věcí, že se to ani nedá spočítat. Nikdy u ní nevíte, co z ní vypadne... jako zrovna nedávno, když mi řekla, že byla na Havaji... Tato osoba mě inspirovala strašně moc. Díky ní vím, že chci poznat celý svět.

2) Táta: Od malička si pamatuju, jak táta doma hrál na kytaru a zpíval. Díky němu jsem objevila svou vášeň k hudbě. Naučil mě, že hudba je nejkrásnější dar, který se nedá vzít. Díky němu "umím" na kytaru a piano.

3) Lada: Občas chodím na praxi k jedné paní, která vlastní cestovku. Nikdy jsem neviděla tak milého a oblíbeného člověka. Lidé si u ní objednávají zájezdy především díky ní. Jednou, pokud bych našla odvahu, bych také chtěla takovou cestovní kancelář, kterou budou lidi milovat.

4) Ségra: Občas nechápu, jak může mít ségra takovou trpělivost na učení. Když je doma, dokáže se učit nepřetržitě celý víkend. Dává si pauzu snad jen na jídlo. Když mi předvádí nějakou svou prezentaci, nerozumím ani jednomu slovu, snad kromě spojek :) Od té doby, co je na vysoký, se i já učím daleko víc, protože pokud bych toho chtěla dokázat alespoň z poloviny tolik, jako ona, tak je to vážně potřeba...

5) Učitel E.: Můj bývalý učitel mi dal do života hodně. I když to možná ani neví. Díky němu vím, že život je obrovská šance, které musíme využít. Měli bychom zkoušet nové věci a neodmítnout příležitosti, které se nám naskytnou...