Prosinec 2013

Milý příteli,...28.12.

28. prosince 2013 v 10:52 | Lizzie |  Mé myšlenky
Milý příteli,
dnes v noci se mi zdál sen. O tom, že moje máma zemřela. Nic tak živého a strašného jsem nikdy nezažila.
Byla jsem ve škole a kamarádka mi to oznámila. Řekla to takovým tónem, jako by se to stávalo denně. Nejdřív jsem jí nevěřila, ale potom jsem si uvědomila, že říká pravdu. Začala jsem křičet a svíjela jsem se na zemi před zraky všech lidí ve třídě. Nikdo za mnou ale nepřišel.
Někdo začal hrát na klavír. Ale ne žádnou smutnou písničku, ale nějakou, co nedávala smysl. Vstala jsem a řekla jsem, že zahraju něco sama. Melodii z Titaniku...
Když jsem šla domů, kamarád mě chytl za ruku a řekl mi, že ví, co se stalo. Řekl mi, že to zvládnu.
Domů jsem nedošla. Probudila jsem se. Měla jsem strašnou chuť jít za mamkou a říct jí, jak moc ji miluju. Ale neudělala jsem to. Místo toho jsem ležela stále vyděšená v posteli.
A víš co zrovna začali hrát v rádiu v kuchyni ? My heart will go on...

Jaký byl rok 2013 ?

23. prosince 2013 v 16:16 | Lizzie |  Témata týdne
Když jsem byla menší, děsila jsem se roku 2013. Nejsem nějak zvlášť pověrčivá, ale ta třináctka vypadala vážně trochu pochybně a bála jsem se, že to nebude dobrý rok. Nakonec se ukázalo, že byl asi nejlepší mého života.
Jistě, nebyl lehký, ale tak to bývá. Za něco dobré musíme platit. Žádný jiný rok jsem tolikrát nebrečela a zároveň jsem se nikdy tolikrát nezasmála a necítila tolikrát pocit neuvěřitelného štěstí jako právě letos.
Chtěla bych, aby se čas alespoň na chvíli zastavil. V roce 2013. Chtěla bych, aby toto období plné lásky, rodiny, přátel, školy, aby tu prostě a jednoduše zůstalo. Když se totiž člověk zamyslí, tak je dokonalé. Alespoň pro mě.
Jenže musíme jít dál. I když to vypadá, že není důvod odcházet, musíme se posunout, protože jinak by to byla nuda a koneckonců nám stejně nic jiného nezbyde. Tak je to se vším.

Přeji pěkné Vánoce a příjemné ukončení roku 2013, protože se už nevrátí... Nikdy.

Vánoční povídka

19. prosince 2013 v 15:41 | Lizzie |  Mé myšlenky
"Mohla by ses sakra uklidnit, Emo ?!" křičel táta na mou mladší sestru. Chápala jsem ho. Nikdo z nás nevěděl, proč se Ema musí takhle chovat zrovna u štědrovečerní večeře.
"A proč ?! Proč z toho děláte takovou komedii ?! Ježíšek přece neexistuje !" Seděla celá rudá u našeho slavnostně upraveného stolu a nervózně máchala vidličkou nad talířem.
Mamka se nešťastně opírala rukama o stůl a můj malej bráška, který zatím naštěstí neuměl mluvit, vypadal, že se za chvíli ze samého křiku rozbrečí.
Opravdu krásná vánoční atmosféra, pomyslela jsem si. "Proč se takhle chováš ?!" zeptala jsem se Emy. "Nemáš žádnou úctu k Vánocům ?! Chceš nám všem zkazit večer ?"
"Ano! Přesně po tom toužím!" vykřikla.
Podívala jsem se na tátu, ale i na něm bylo vidět, že rozhovor vzdává. Vzdychla jsem a snažila se něco vymyslet. "Emo, Ježíšek existuje jen pro toho, kdo v něho chce věřit. Možná nenosí dárky, ale to neznamená, že není. Vánoce jsou svátky víry, zázraků a naděje."
Trochu se zarazila a zahanbeně sklopila hlavu. Vypadala sklesle a konečně trochu klidně. "Já..." řekla po chvíli, ale větu nedokončila.
"To nic," povzbudila jsem ji a pohladila po ruce.
A přesně v tom okamžiku se z obývacího pokoje ozval zvonek. Nechápavě jsem se podívala na rodiče, kteří se také na sebe překvapeně podívali. "Co ..? Kdo to...?" Pořád jsem přemýšlela, kdo zvonil zvonečkem, když byli všichni tady...
Rychle jsme vstali a utíkali do pokoje, kde pod stromečkem ležela hromada dárků.
Vypadlo ze mě jen: "Ještě nevěříš na zázraky, Emo? "

Vztahy

16. prosince 2013 v 17:55 | Lizzie |  Témata týdne
Vztahy mohou být partnerské, přátelské, rodinné ale můžeme mít vztah i třeba k určitým věcem. Všechno se vlastně týká vztahů... Bohužel i třeba těch nepřátelských.
Hodně lidí se diví, že dávám všechny "kladné" vztahy do jedné kupy. Má kamarádka například nemůže pochopit, jak mohu milovat svou sestru. Nejde o to, že není možné milovat sestru :D Jde o slovo "milovat". Někteří lidé si myslí, že lze milovat jen svého partnera, ale já ne. Nerozlišuju rozdíl mezi "láskou" a "láskou". Já vím, že je to jiné. Sama dobře vím, že miluji svého přítele odlišným způsobem než třeba ségru.
S partnerskými vztahy jsem měla vždycky problém. Občas jsem si připadala jako chlap, který se bojí závazků. Ani nevíte, jak ten strach byl obrovský. Dlouhou dobu jsem nedokázala překonat hodně věcí. A kolikrát s tím mám problém i teď. Možná vám to bude připadat absurdní, ale v těchto chvílích mi vždy pomůže citát od F. Kafky:

"Neztrácej čas hledáním překážky, možná že žádná není."

On totiž pomáhá v mnoha případech :)

Češi

13. prosince 2013 v 20:06 | Lizzie |  Témata týdne
Jó, Češi. Věčně probíraný národ, o kterém mají lidé úplně odlišné názory. Občas, když řeknete v zahraničí "Czech republic", tak se na vás dotyčný jen nechápavě podívá a vypadne z něho jen obyčejné "what?". A tak zvolíte trochu jinou alternativu, která je přeci jenom osvědčenější: "Czechoslovakia?" Načež se na vás cizinec radostně podívá a vykřikne: "Oh, yes! Czechoslovakia!" Je mu šumák, že Czechoslovakia už 20 let neexistuje...
Někteří vnímají Česko jako zemi plnou piva, či krásných žen. Horší případ je, kdy si lidé pod pojmem "Česko" představí naše katastrofické politické dění či krimininalitu. To už se jen tak nedá zachránit...
Jestli jsem na Česko pyšná ? Ano, jsem. Přes všechno, co se tu děje, musím říci, že ano. Češi toho dokázali hodně, i když se to možná nezdá. Ať je to v minulosti, kdy dokázali vymyslet kontaktní čočky, lodní šroub, či bleskosvod, nebo třeba ze současnosti, kdy jsme několikrát vyhráli v Mistrovský světa v hokeji, jednou dokonce Olympijské hry, či 2x po sobě v Davis Cup. Ano, opravdu jsem na svou zemi pyšná.

Advent

7. prosince 2013 v 12:52 | Lizzie |  Témata týdne
Žár svíček, blýskající světla všude, kam se podíváte, nebo snad nekonečné pohledy na sněžící oblohu... Takhle já si představuji advent. Mám tento čas ráda a také je cítit snad všude. Ať je to doma, kde se neustále chystají Vánoce, či ve škole, kde se marně snažíte udělat vánoční výzdobu, nebo ve městě, kde všude nad vámi visí svítící ozdoby a obkloupují vás stánky se jmelím. Prostě přicházející Vánoce...
Někdo si pod pojmem "Advent" představí jen samý shon, či vánoční úklid. Ano, ani já nemám ráda ten pocit, když nemůžu sehnat vánoční dárky- když je za 5 dní Štědrý den a nebo když musím celý den uklízet svou skříňku, kde kupodivu najdu vše, co jsem celý rok hledala, včetně seznamů dárků z předchozích 5 let.
Dárky samozřejmě nejsou to hlavní... (neleze vám taky takhle věta už na nervy ? :D) Jednou mě napadlo, kdyby měl člověk na výběr buď dárky x vše co k vánocům patří, kromě dárků... Určitě bych si vybrala to druhé. Na Vánocích mám nejradši atmosféru a především chvíle s rodinou. Právě v tuto dobu si vždy uvědomím, jak moc je miluji a že chvíle s nimi mi nenahradí ani milion dárků.
A co vy a advent ? :)

Provokace

1. prosince 2013 v 20:04 | Lizzie |  Témata týdne
Vlastně se mi asi nikdy nestalo, že by mě nikdo alespoň jednou za den nevyprovokoval. Je to běžná součást mého dne. A jestli mi to vadí ? To je dobrá otázka. Někdy je provokace úsměvná, ale někdy také člověk dokáže pěkně vybuchnout.
Já samozřejmě taky provokaci používám... Občas je to pěkný pocit někoho štvát :D Ale proč to vlastně děláme ? Jen pro náš dobrý pocit, či proto, že si myslíme, že se tomu bude smát i ten druhý, nebo snad proto, abychom si dokázali, jak strašně vtipní jsme ?
Na závěr musím říct, že jsem ráda, že provokace existuje. Člověk si alespoň zkouší svou trpělivost a občas se i trochu zasměje :)