Říjen 2012

Na dně...

31. října 2012 v 19:38 | Lizzie |  Mé myšlenky
Unavená, blbá, naštavná na sebe... Takhle se dnes cítím. Přišla jsem domů ze školy až ve čtvrt na šest. Za tmy... Šla jsem večeřet a i toho jsem se učila děják. Ale nešlo to... Pořád jsem myslela na věc, která se mi dnes stala a přemýšlela jsem jak jí zítra vyřeším. Nejradši bych si lehla a spala, ale nemůžu. Jsem totálně vyřízená, oči se mi už sami zavírají. Nerada to přiznávám, ale brečela jsem. Ano, opravdu... po několika měsících. A ulevilo se mi. Né že bych měla velký důvod brečet, ale chtělo se mi... Aspoň jsem se trochu probrala :) Nechcete mě někdo trochu něčím potěšit ? :) Dneska by mi to vážně pomohlo...

Co jsem dělala, když jsem dnes v noci nemohla usnout...

26. října 2012 v 19:57 | Lizzie |  Mé myšlenky
Co jsem dělala, když jsem dnes v noci nemohla usnout: :)
  • Otevřela jsem okno a koukala jsem se, jak prší...

  • Pustila jsem si písničku Somewhere over the rainbow (asi jediná trochu klidná v mém mobilu :)) a doufala jsem, že mě uspí...

  • Uvažovala jsem, zda si pustit Piráti z Karibiku 3, ale usoudila jsem, že sousedi by asi neměli radost...

  • Počítala jsem ovečky... To dělám vážně ze zoufalství. Při 32 mě to přestalo bavit...

  • Křičela jsem do polštáře: "Já chci kurva spát!" (omlouvám se za to slovo :))
  • Kreslila jsem si ... musela jsem si samozřejmě rozsvítit, ale to se mi vůbec nelíbilo :) takže jsem to brzy vzdala...
  • Přemýšlela jsem:
o jistých lidech
o tom, zda jet do Itálie nebo Anglie
o Vídni (zda tam někdy s kamarádkou pojedeme samy)
o tom, zda napíšu tenhle článek
o tom, jestli bude dneska sněžit
o učitelce češtiny, která mě nenávidí
o tom, jestli vůbec ještě někdy usnu
a o dalších kravinách, které si už nepamatuju...

A co děláte vy, když nemůžete spát ? :)

I feel unhappy... aneb "Něco je špatně..." :)

24. října 2012 v 18:38 | Lizzie |  Témata týdne
Celý minulý týden jsem si udržela pozitivní náladu jen díky tomu, že jsem si říkala, že tento týden budou 2 dny volna. A teď, když přišly, cítím se smutnější než kdykoliv jindy. Nevím, čím to je... Možná je to proto, že nemám žádný plány na tyhle 2 dny, ani na víkend. Připadám si sama... Není tu nikdo, s kým bych si mohla popovídat, žádná ségra v pokoji, kamarádky několik kiláků ode mě....kluk, se kterým jsem si dneska chtěla psát, nenapsal... (nemůžu mu přece vždycky psát já :)) většinou si nestěžuju na kluky, takže si to užijte :)
Nevím, jestli to s tím souvisí, ale mám 4- z diktátu, a to jsem si myslela, že budu mít tak za 2 :) Vážně se mi parádně zlepšil průměr :D
Občas prostě musí přijít doba, kdy něco je špatně, ale já vím, že zítra už to tak nebude...:) Vstanu v krásných 9 hodin, budu konečně vyspalá, u snídaně kouknu na seriál a bude zase všechno v pohodě :)
Absolutně pesimistický článek nakonec skočil optimisticky.... Takto se to snažím dělat už 16 let....Welcome to my life :)

Vzpomínka z letošního léta

21. října 2012 v 11:32 | Lizzie |  Mé myšlenky
Nejdřív jsem tam nechtěla jet, ale pro tátu to bylo důležité... Chtěl se podívat, kde před 40 lety trávil léto se svou tetou a její rodinou. Bylo to pochopitelné.... Když jsme tam přijeli, šli jsme ještě dlouhou dobu lesem a poté jsme spatřili několik chat a chalup. Stáli jsme tam, před tetinou chatou a kolem nikdo nebyl. Vůbec nikdo, v žádné chatě, chalupě. Ticho.
Táta mi vyprávěl, že když tu naposledy byl, bylo tu několik lidí, které znal, navštěvovali se... Představila jsem si to... Bylo to místo, kde se lidé smáli, bavili se, užívali si... A teď? Nic tam nebylo, nikdo tam nebyl. Jen přerostlé křoviny a stromy. Koukla jsem na tetinu chalupu, na které byl ručně udělán-napsán název chalupy, který udělal strejda pro tetu a ta chata se jmenovala stejně jako ona. Tolik vzpomínek... Připadalo mi, jako bych už na tom místě byla, jako bych ho znala....
Přišlo mi to líto... jakoby všechny jejich krásné vzpomínky už zmizely a zbylo jen toto místo...

ZAZ- Je veux

19. října 2012 v 18:46 | Lizzie |  Mé myšlenky

ZAZ, vlastním jménem Isabelle Geffroy, je francouzská zpěvačka. Zpívá převažně jazz a šansony. Přišla jsem na ni díky hodině frániny a zaujala mě písnička Je veux (Já chci). Podle mě je to krásná písnička... Zpívá o tom, co by dělala se šperkami, limuzínou, Eiffelovkou..., že chce lásku, radost, dobrou náladu :) Je to přesně tak, jak by to mělo v životě chodit :) Dala jsem vám sem text ve francouzštině, kdyby jste si chtěli zazpívat :) a pod tím je český překlad.
Donnez moi une suite au Ritz, je n'en veux pas
Des bijoux de chez CHANEL, je n'en veux pas
Donnez moi une limousine, j'en ferais quoi
papalapapapala
Offrez moi du personnel, j'en ferais quoi
Un manoir a Neufchatel, ce n'est pas pour moi
Offrez moi la Tour Eiffel, j'en ferais quoi
papalapapapala

Refrain:
Je veux d'l'amour, d'la joie, de la bonne humeur,
ce n'est pas votre argent qui f'ra mon bonheur,
moi j'veux crever la main sur le coeur

papalapapapala
allons ensemble, découvrir ma liberté,
oubliez donc tous vos clichés,
bienvenue dans ma réalité.

J'en ai marre de vos bonnes manières,
c'est trop pour moi
Moi je mange avec les mains
et j'suis comme ça
J'parle fort et je suis franche, excusez moi
Finie l'hypocrisie moi j'me casse de là
J'en ai marre des langues de bois
Regardez moi,
toute manière j'vous en veux pas
et j'suis comme çaaaaaaa (j'suis comme çaaa) papalapapapala

Refain x3:
Je Veux d'l'amour, d'la joie, de la bonne humeur,
ce n'est pas votre argent qui f'ra mon bonheur,
moi j'veux crever la main sur le coeur
papalapapapala
Allons ensemble découvrir ma liberté,
oubliez donc tous vos clichés,
bienvenue dans ma réalité !

Český překlad:
Dejte mi pokoj v hotelu Ritz, nechci jej
Šperky od Chanelu, nechci je
Dejte mi limuzínu, co bych s ní dělala?

Nabídněte mi personál, co bych s ním dělala?
Sídlo v Neufchatel - to není nic pro mě
Nabídněte mi Eiffelovku - co já s ní?



Já chci LÁSKU, RADOST , dobrou náladu,
Vaše peníze ve mně štěstí neprobouzí
Chci zemřít s rukou na srdci

Pojďme společně, objevit moji svobodu
Zapomeňte na všechna svá klišé
Vítejte v mém skutečném světě.

Mám dost vašich dobrých způsobů,
to je na mě moc
Jím rukama a taková jsem
Mluvím hlasitě a jsem upřímná, promiňte
Konec přetvářky, vypadnu odtud
Mám plné zuby toho nepodstatného
Podívejte se na mne, nebudu vám to mít nikdy za zlé a taková jsem

Já chci LÁSKU, RADOST, dobrou náladu

Vaše peníze ve mně štěstí neprobouzí
Chci zemřít s rukou na srdci
Pojďte se mnou a poznáte moji svobodu
Zapomeňte na všechna klišé

Vítejte v mém skutečném světě



Téma týdne- Alkohol

16. října 2012 v 20:19 | Lizzie |  Témata týdne
Stále se mi můj názor na alkohol mění. Proč, to nevím.
V tuto chvíli si myslím, že alkohol je hnusná věc a nechápu lidi, kteří denně co denně chodí chlastat. Myslím, že důvod pít, mají jen lidé, kteří nemají dobrý život... (To je potom jasný, že si chtěj zvednout náladu :))
Ale ještě před pár hodinama mi kamarádka vyprávěla, co zase vyváděla, když pila. A pobavilo mě to... viděla jsem zase druhý pohled, kdy se člověk jde opít, aby se pobavil, zablbnul atd. Chápala jsem to...
A pak se mi vrátí zase ten starý názor. Zase se mi vybaví, jak máma, táta nebo ségra přicházejí domů namazaný, zvracejí a chovají se divně...(né, že by to bylo zas tak často)
Já hodně namazaná prakticky nikdy nebyla... zřejmě proto se mi ten názor pořád mění. Ano, pila jsem třeba na rozlučce (protože jsem se vážně nudila) a poté už jsem měla dobrou náladu (kterou asi znáte :)) ale byla jsem při smyslech...
Vždycky jsem se držela pravidla, budu šťastná i bez chlastu, a já jsem. Možná nezažívám tak velké zážitky jako ostatní, ale mě to nevadí :)
Ale kdo ví, třeba to ještě přijde...

První pocity z Francie...

13. října 2012 v 20:06 | Lizzie |  Mé myšlenky
Byla noc a snad všichni lidé v autobusu už spali. Jen já jsem stále nemohla usnout a přemýšlela jsem, co mám dělat. Avšak najednou mi přišla sms, která hlásila Vítejte ve Francii. Vzrušením mě poskočilo srdce a popadl mě zvláštní pocit. Podívala jsem se ven a pozorovala noční Francii- několik osvětlených měst, krásné kostely (sice nebylo moc dobře vidět, ale nevadilo mi to- noční atmosféra byla snad ještě lepší :)) Řekla jsem si, jsem ve Francii, a skoro se mi chtělo brečet... brečet štěstím. Konečně jsem tady, pomyslela jsem si a ještě několik hodin jsem koukala z okýnka, protože jsem se nemohla nabažit toho krásného pohledu a pocitu...
http://www.peaceportalphoto.com/Europe/Paris/MG4156/678181438_jneZA-L-3.jpg

Malá vzpomínka z loňského léta

8. října 2012 v 21:22 | Lizzie |  Mé myšlenky
Vážně nevím, proč jsem si zrovna teď v 9 hodin večer vzpomněla na tuto historku. Byla to tak malá historka, že se asi budete divit, proč jsem si na ni vzpomněla, proč si ji pamatuju a proč ji sem píšu. Ale nevadí ... :)
Jak už z nadpisu víte, bylo to loňské léto- začátek července ve městě Oia na ostrově Santorini. (To město bylo mimochodem nádherné :)) Procházeli jsme se s rodinou po městě a před námi se objevil takový malý kopeček. Přede mnou šel jistý kluk- myslím, že angličan. Když vylezl do svahu, otočil se a podal mi ruku. Já vím, že si říkáte, proč to sem píšu :) Ale pro mě to znamenalo hodně. Mě se to tedy nikdy nestalo, určitě né v této zemi, že by mi cizí kluk podal ruku, aby mi pomohl :) Jen na chvíli jsem cítila jeho sevření a poté mě pustil. Já jen zašeptala své Thank you, usmála se a už jsem ho nikdy neviděla :)
A po té dlouhé době bych ho už asi ani nepoznala :D

Lenost

6. října 2012 v 12:03 | Lizzie |  Témata týdne
Lenost je určitě špatná vlastnost... Ale je samozřejmě dobře, že existuje. A proč? Představte si třeba, že by nikdo nebyl líný :) Kdyby všichni dělali domácí úkoly, učili se apod., tak by byli všichni chytrý a šli na dobré školy a nikdo by nedělal podřadnější práce... Zní to jako nějaký článek z novin, ale myslím, že je to pravda... Vím, že někdy to učení je těžké i když se člověk učí, ale stejně...
Každý je ale čas od času líný, někdo pořád, někdo někdy, někdo málo... :) Vždyť i když já přijdu domů po páté, mám snad chuť dělat něco do školy, ze které jsem zrovna přišla? Né :) Jsem prostě líná, lehnu si, jím, a koukám na seriál :) Co může být lepšího ? :)